| | Vladimír ve svém příspěvku vystihl to zásadní, co se na VH ČSTV v Nymburce událo. Jestli směr, kterým se sport vydal, je ten správný, ukáže až čas. Chtěl bych zde připomenout, že ozdravný proces sportovního prostředí, nastartovala v roce 2011 iniciativa Český sport 2011, která vznikla spojením zástupců národních svazů (bývalá komora svazů ČSTV).
Nebudu se zde již rozepisovat o průběhu VH, pouze bych rád doplnil, co se ještě událo po skončení přenosu ČT. Zásadním bodem bylo právě řešení Vladimírem zmiňovaného ?kohezního fondu? a řešení návrhů na přijetí nových členů ČSTV. Tuto problematiku již řešili pouze zástupci sportovních svazů, tedy již bez účasti zástupců sportovních klubů a tělovýchovných jednot.
Vybraný zástupce nově vzniklé iniciativy Sport 2012 pan Filip Hobza (americký fotbal) seznámil zástupce svazů s tíživou situací tzv. svazů pod čarou, kam spadá i ČMBS a objasnil jim vznik iniciativy Sport 2012. Důvody vzniku iniciativy Sportu 2012 a prohlášení, jsou uvedeny v aktualitách na těchto stránkách, a proto se o nich zde nebudu dále rozepisovat.
Problematika dotování svazů pod čarou, se řeší v podstatě od zveřejnění rozdělení prostředků od MŠMT a její součástí, je mnoho různých jednání. Vše je rozděleno do dvou rovin. V té jedné je snaha o vyřešení letošního roku a druhé, která je důležitější, je řešení? systémového? rozdělování dotací MŠMT do sportu pro roky příští.
Zástupci sportovních svazů odhlasovali na VH vklad 1% ze svých dotací do kohezního fondu, za což jim patří dík. Posledním bodem VH bylo schválení přijetí nových členů do ČSTV. Tradičně nebyla přijata Unie šipkových organizací, Česká šipková organizace a také Unie hráčů stolního hokeje. Naopak novým členem ČSTV, se stala Česká asociace cheerleaders.
Co napsat závěrem? Můj názor je, že se sport vydal novou cestou, na které billiard nebude mít na růžích ustláno. Přesvědčit nejenom náměstky na MŠMT, ale i některé zástupce svazů, že není malých sportů, stejně jako není malých herců a že paleta nabídky sportovního vyžití, by měla být co nejširší, nebude vůbec jednoduché. Nejsem zastáncem kohezních fondů a jiných druhů solidarity. Nejsou totiž trvalým řešením problému. Nechci, aby náš sport byl odkázán na solidaritu šťastnějších svazů, byť si jí velmi vážím. Chci, aby měl pevné místo v našem sportovním prostředí a byl obecně uznáván jako sport. Stejně jako je uznáván sportaccordem, který je nástupce GAISF (General Association of International Sports Federations), který jednak definuje, co je sport a dále má za své členy akceptované mezinárodní sportovní asociace či federace, a to jak olympijské, tak neolympijské. (http://www.sportaccord.com/en/members/index.php?idContent=644&idIndex=32.)
Nakonec bych rád poděkoval Vladimírovi za projev uznání, kterého si vážím.
Přeji hezký den.
František Nejedlo
|